V tomto smyslu je to řečeno dost výhružně a nesvědčí to o ničem dobrém.
Všichni koledy známe, v Čechách je ohromná tradice koled. Jak vánočních tak velikonočních. Je řada písní a básniček, které jsou výhradně „koledovací“. Kdo je říká, nebo zpívá, tak většinou očekává nějakou KOLEDU- to znamená nějaký dárek. Dřív to mohlo být ovoce, perníčky, prostě něco dobrého, co obohatilo večeři. Mohlo se stát a je i dochováno, že se tak stalo, že koledníci, místo něčeho dobrého dostaly spíš jak se říká“ za vyučenou“. To se pak už na stejné místo jistě nevraceli.
Koledy jsou písně, které oslavují. Vánoční koledy, zpívané v latinské i lidové řeči, nahradily předkřesťanský rituální zpěv oslavující zimní slunvrat.
Lidová víra připisovala vánočním koledním obchůzkám magickou moc. Měly přinést hlavně štěstí a blahobyt do každého stavení.
Na koledu se o Vánocích nechodilo jen o Štědrém večeru. Ale i na svátek sv. Štěpána, na Nový rok, o dni sv. Tří králů a někde i na Hromnice.
Hlasy koledníků se o vánoční době po století ozývaly nejen z kostelů, ale i na tržištích a v hospodách. Koleda totiž byla důležitým zdrojem příjmů věčně hladových žáků. Kdysi i Jan Hus zpíval na kůru, koledoval a žebral na pražských ulicích. A podle starého zvyku odevzdával výslužku starším studentům a pokorně čekal na svůj díl.
Koledníci nejčastěji zpívali “a capella“- bez doprovodu. Až v 19.st zpěv koledníků doprovázela harfa, housle, klarinet nebo flétna. Koledníci zpívali česky o narození Ježíška, cestě do Betléma a královských darech, vinšovali, děkovali za koledu.
p.s. pokud vás odrazuje myšlenka. že vy zpívat neumíte… tak na to zapomeńte. Zpívat umí každý, přečtěte si tento článek o falešnosti a pak se podívejte na videa koled a zkuste to také. Jsem si jistá, že to zvládnete:)